Přijetí do katechumenátu v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Tak stálo na pozvánce pro všechny, kteří se rozhodli státi se křesťany a ve své víře následovat Krista. Do katedrály se měli dostavit se svými ručiteli, kteří měli církvi zájemce představit. Tím ručitelem jsem měl být já.
O této volbě lze prohlásit jediné: katechumen lepší ručitele. Jsem křtěný, leč má víra je, řekl bych, širokorozchodná, kromě Ježíše Krista věřím též v Karla Marxe a krom království božího na zemi věřím i v komunismus. Kdyby pan kardinál Duka znal mé pomýlené názory, jistě by mne za ručitele nepřijal.
Myslím to dobře, jsem toho mínění, že podíl Karla Marxe na polidštění kapitalismu je neoddiskutovatelný. Co se týče komunismu, představuji si jej jako království boží na zemi. Krom samotného pána Boha by mohl mému přesvědčení rozumět i náš farář, který je Polák a tam prý členové PSDS (polská sjednocená dělnická strana) byli zároveň i křesťané a před kostelem se křižovali. Optimistický náhled do budoucna je po krátké apokalyptické peripetii společný oběma konfesím. Svá mínění jsem na obřadu neventiloval, navíc katechumen tyto mé názory nesdílel.
S katechumenem jsme však sdíleli společný názor, že je to celé politická akce a že pan kardinál chce v přímém přenosu celému národu ukázat, že církev roste. Také to, že se příliš snaží vloudit se do přízně mocných, mu na bodech nepřidalo. Já jako křesťan a zároveň marxista jsem byl pohoršen, když označil demonstrující odboráře za lůzu. Navzdory všem těmto výhradám jsme přece jen šli.
U brány Pražského hradu na nás čekaly hordy turistů a ostudné turnikety. Znovu jsem se rozvzteklil: „Co nás sem tahaj!“ zahřměl jsem do bran Hradu, až mne musel katechumen uklidňovat. Po uklidňovací pauze jsme mohli pokračovat dál. Konečně jsme stanuli před branou samotné katedrály, její vchod byl ohrazen zábranami; na jedné z nich se skvěl nápis, že katedrála je pro veřejnost uzavřena, že se zde koná přijetí do katechumenátu. Ukázali jsme doklad, že jsme to my, kdož jsou oprávněni vstoupit a vešli jsme.
Obklopil nás důstojný tichý klid katedrály. Jako bludní Holanďané jsme obcházeli vznosné prostory chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha a hledali v jaké jeho části jsou shromážděni ostatní katechumeni. Nakonec jsme znaveně usedli do jedné z lavic a nechali události volně plynout. Lidí přibývalo, a tak jako my, i oni tápali. Naše tápání přerušil hlas ceremoniáře, který dal pokyn, abychom udělali podél vchodu a po obou stranách chrámu půlkruh. Po té následovalo poučení o průběhu obřadu.
Pokud by se chtěl pan kardinál chlubit, že církev roste, měl by čím. Bylo zde asi sto padesát těch, kteří chtějí následovat Ježíše Krista. Tím množstvím jsem byl překvapen. Hosana, takový čin musí být řádně zdokumentovat! Požádali jsme pana faráře, který sem následoval své ovečky, aby nás vyfotil. Tímto mu děkujeme. Pomalu se blížila hodina „H“. Do chrámu měl přijít pan kardinál.
Přesně v 16:30 vkráčel arcibiskup pražský Dominik Duka v červeném kardinálském rouchu. Po krátkém pozdravení začal obřad, v němž jsem měl já spolu s ostatními ručiteli náročný úkol: „Můžete prohlásit na své svědomí, že tento žadatel (tato žadatelka) přichází s dobrým úmyslem?“ ptal se celebrant. „Ano,“ zněla naše odpověď. Spolu s ostatními ručiteli jsem toto zvládl.
Následovalo označení křížem. Pan kardinál přistoupiv ke každému z katechumenů, udělal mu na čele kříž a pravil: „Víte, že znamením křesťanů je kříž Pána našeho Ježíše Krista, protože se chcete stát křesťanem, přistupte, abych vás tímto znamením ve jménu církve označil.“ Byla to magická, dojemná a zároveň i radostná chvíle. Tu jsem zapomněl na všechny výhrady, které jsem celému obřadu měl a byl jsem šťastný, že se něčeho takového mohu účastnit.
Uplynula snad hodina, než byli všichni žadatelé označeni. Dost náročný úkol pro pana Kardinála, jemuž je sedmdesát šest let. Po modlitbě byli katechumen spolu s ručitelem uvedeni do shromáždění věřících. Kráčeli jsme ve slavnostním průvodu za křížem a Písmem svatým do přední lodi katedrály. Usedli jsme, zazněly svatovítské varhany a začala bohoslužba slova. Pan kardinál mimo jiné zmínil, že modlitba Páně - Otčenáš se zatím měnit nebude.
Znovu se katechumeni sešli s nejvyšším představeným katolické církve v Čechách při předání knihy Nového zákona: „Dáváme vám písmo svaté a přejeme vám, abyste v něm vždycky našla světlo a útěchu.“ S prosbami za katechumena a závěrečnou modlitbou obřad skončil a my tak mohli jít ve jménu Páně na zahradu Arcibiskupského paláce na malé pohoštění.
Žádná barnumská akce s účastí sdělovacích prostředků se nekonala, naopak obřad byl důstojný a povznášející. "Jak praví Matouš: „Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich." S Božím požehnáním se jsme s katechumenem vrátili do našeho domova.
Otázka pro vás: „Kdo byl katechumen?“
Jan Lněnička
Vše se zlepší, až nebude u vlády ODS!
Usuzuji tak ze slov premiéra Petra Fialy: „ODS byla u vlády vždy, když bylo Česko v krizi - ať 90. léta, tak ekonomická krize v roce 2008, tak současná krize.“
Jan Lněnička
Koudelka, přestaňte už rozklepávat nejtek a sežeňte nějaké kompro!
A tak Koudelka přestal rozklepávat nejtek a se svými čučkaři s BISky, začal hledat kompro, to kvůli tomu, aby se antisystémové strany nedostaly do eurovoleb, nerozvrátily nám demokracii a nevehnaly nás do náručí Ruska.
Jan Lněnička
Putin složil zbraně – morální převaha českých chciválků potvrzena!
Jsem rád, že vám tuto radostnou zvěst mohu v aprílovém čase předložit jako první. Přestože diktátor Putler měl na bojišti převahu, rozhodl se kapitulovat.
Jan Lněnička
Jsou pomníky padlých sovětských vojáků bezpečnostním rizikem pro stát?
Dalšími riziky jsou: starci, mládež, česká, maďarská a slovenská vláda, chcimíři, chciválkové, Putin, Biden, Fiala, green deal, fosilní lobby, zemědělci, umělá inteligence, Rusko, NATO, BRICS - stačí si vybrat.
Jan Lněnička
Hysterka Fiala, Ficova „konšpirácia“ a papež chcimír
Nezralého gesta se dopustil premiér Petr Fiala vůči slovenské vládě. Úroveň jeho jednání mi připomíná Petra Bajzu z knihy "Bylo nás pět“, jako bych viděl malého Petříka říkat: „Do smrti smrťoucí s tebou nepromluvím!“
Jan Lněnička
Bezemisní krávy
Nejedná se zde o militantní klimatické aktivistky, ale o skutečné krávy. Jejich emise jsou podle skupiny globálních investorů horší problém pro klima, než auta a uhlí. Krávy je nutné modifikovat tak, aby vyhovovaly parametrům EU!
Jan Lněnička
Odvody - konečně!
Konstruktivní návrh jak zařídit v případě ohrožení nebo války obvody. Plošné zavedení odvodů plánovalo Ministerstvo obrany již v roce 2015, poslanci se nějak nedohodli, nakonec to skončilo pouze u dobrovolných odvodů.
Jan Lněnička
Panu prezidentovi se splnilo Mozartovské přání – má tři hlavy!
Ve filmu Amadeus si ve scéně u parukáře si Mozart vybírá paruku a říká: „Všechny jsou tak krásné. Proč nemám tři hlavy?“ Druhou hlavou Petra Pavla je Vojtěch Šeliga, tou první je Eva Hromádková.
Jan Lněnička
Paní Bovaryová – marná touha po štěstí a iluze romantické lásky
Román o ženě, které bychom rozuměli i dnes. Romantickou láskou naplněný vztah je tématem filmů románů i našich životů, nicméně může to být jen klam, iluze štěstí se zhroutí postavena před odhalením triviální skutečnosti.
Jan Lněnička
Co jste chtěli vědět o dějinách Ruska a báli jste se zeptat
Vhoďte minci! Hodný strýček Vovka vám též poví, jaké jsou příčiny speciální operace a jako bonus vám sdělí, proč zatím nemůže propustit špiona Gerkoviče.
Jan Lněnička
V kůži Palestince
Naštěstí v ní nejsem, mám tu kliku, že jsem se narodil v klidné zemi. Kdyby mi osud dopřál to pochybné štěstí narodit se v Palestině, byl bych možná muslimem v Gaze a padaly by na mě bomby.
Jan Lněnička
Laťku trapnosti posunula ministryně války zase o něco výše
Vrchol nevkusu opět prokázala ministryně války Jana Černochová, když se pochlubila s tričkem s obrázkem F-35 na hrudi. Nejen zmíněné tričko, ale celý její outfit byl vskutku nemožný.
Jan Lněnička
Nelíbíš – poletíš a létající elity
Zatímco české elity si létají soukromými tryskáči, čeští zaměstnanci poletí bez udání důvodu z práce. Ekonomika se podle poradního orgánu NERV rozhýbe a zase bude líp!
Jan Lněnička
Ústavní soud – záruka klidu na práci
Verdikt ohledně změny valorizace důchodů můžeme brát jako „Prolegomena ke každé příští ústavní stížnosti, jež se bude moci stát vládě nepohodlnou“, očekávat jiný odsudek v případě valorizací by bylo naivní...
Jan Lněnička
To zas bude křiku kvůli miliónu!
Pan premiér Fiala si zapomněl v záložně milión, navíc symbolický! No, a co? Vám se nikdy nestalo, že jste si někde něco zapomněli? Já si tuhle na lavičce zapomněl třeba brýle na dálku.
Jan Lněnička
Nepřátelé státu – nevzdělaní starci ze Lhoty. Výsek ze života některých druhých z nás
Důchodce Sytého, Syna a Syrového vyhodnotila agentura Kantáta jako největší nepřátele státu, neboť na všechny kladené otázky odpověděli zcela opačně, než mladí městští liberálové s vysokoškolským vzděláním.
Jan Lněnička
Oběť Jana Palacha a dnešek
Bylo mi sedm let, když se Jan Palach upálil. V národě, jež pomalu upadal do letargie, jeho oběť vzbudila široké občanské vzepětí, lidé se načas opět začali zajímat o politiku. V době normalizace lidé na Palacha zdánlivě zapomněli.
Jan Lněnička
Fialova naděje
Když nás začátkem roku pan premiér počastoval nadějí, bylo to divné. Jak může někdo bianco kalkulovat s nadějí, když jeho nekompetentní kabinet není neschopný tuto naději naplnit?
Jan Lněnička
Bloky blogům?
Blogy na Aktuálněcz po 17. letech končí. Jak by řekl pan Klaus: „Soudruzi v EU se nás rozhodli chránit před jejich někdy škodlivým obsahem, jeho sledování však přináší zvýšené náklady na jejich provoz.
Jan Lněnička
Žijí mezi námi, říkáme jim dezoláti – pohled slušného občana
Když jim řeknete: „Žijete si tu jako pánbu ve Frankreichu, podívejte se třeba do favel v Jižní Americe, do Etiopie, nebo na lidi strádající válkou.“ Drze odpovědí „Nemáme na letenku!“
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 385
- Celková karma 30,17
- Průměrná čtenost 1022x