U Black Lives Matter ani Gándhí neprošel.

Uvažoval jsem o tom, že do veřejného prostoru by se měly dávat sochy lidí, kteří jsou morálně bez poskvrny. Vydržely by zde déle, aspoň do té doby, než by se na ně něco našlo. Jako první mě napadl Gándhí.

Jaké sochy dávat do veřejného prostoru, aby se časem nemusely dávat do depozitářů, bourat nebo jinak znehodnocovat? Mohli bychom tento prostor zaplnit uměleckými plastikami, ale je zde problém, sochy mimo jiné vypovídají o tom, jaké hodnoty stávající režim upřednostňuje, lidé se s nimi mohou nějak identifikovat. A tak například před budovou bývalého Domu odborových svazů dnes již nestojí odborový předák a dělnický prezident Antonín Zápotocký ale Winston Churchill. To, že dnes je v této budově ekonomická škola, také o něčem svědčí.

Winston Churchill se zasloužil o vítězství nad nacismem. Co píše Lao ć o vítězství? „Pokrývat se slávou vítězství znamená radovat se z vraždění lidí.“ To jen na okraj. Jeho socha však byla znehodnocena kvůli něčemu jinému: nese odpovědnost za hladomor v Bengálsku. Winston Churchill byl pro Indy kolonizátor stejně jako pro nás maršál Koněv. Tomu se dá porozumět.

Konečně se dostávám ke Gándhímu. Winston Churchil tohoto fakíra v roušce, jak mu říkal, upřímně nesnášel. Pro mne je Gándhí symbol nenásilného odboje. A přesto byla jeho socha v západoafrické Ghaně, konkrétně v kampusu univerzity v hlavním městě Accra, odstraněna úplně stejně, jako socha obchodníka s otroky Edwarda Colstona v anglickém Bristolu. Černé Afričany považoval mladý Gándhí za podřadné ve srovnání s Indy a Evropany. Tak proto tedy ani Gándhí neprošel.

Historie bílého muže při dobývání světa je plná násilí. Plavovlasá bestie kam vkročila, tam vraždila a rabovala a zotročovala místní obyvatelstvo. Hrdinní dobyvatelé a objevitelé od Kolumba po Jamese Cooka jsou znesvěcováni jako praotcové genocidy domorodých obyvatel. Dnes jakoby se nám veškeré nepravosti vracely. Země oplácí naši chamtivost nepředvídatelnými klimatickými změnami. Její pokoření černí obyvatelé připomínají, že na černých životech záleží.

Jsme připraveni to přijmout? Čechy jsou, co se týče složení obyvatelstva, homogenní země. Přesto máme své problémy s Romy. Za sebe jsem zjistil, že mohu sice napsat všechápající článek o tom, že na černých životech záleží, ale přesto jsou ve mně zakotveny stereotypy, řekl bych rasistické. Když jsem pracoval jako podlahář, pokládali jsme koberec pro jednu francouzskou firmu, jejím šéfem byl černoch. Ocitl jsem se v situaci: já klečel na koberci a černý Francouz stál nade mnou a ukazoval mi nějakou nesrovnalost na materiálu. Naštvalo mne to a pokořilo, jen pro sebe jsem si myslel: „Svět se zbláznil, vždycky to bylo naopak, bílý nahoře a černý dole,“ nic říct jsem nemohl, byl to zákazník. Na pět minut jsem zažil pocit celých generací obyvatel černé pleti, kteří byli vždycky dole. Žádný div, že se bouří. Proti všemu a všem.

https://denikreferendum.cz/clanek/31340-svetova-valka-o-pomniky-slova-a-obrazy-a-globalni-kolonialismus